Nechce se mi tomu věřit, že už je to tak dávno. Ještě ani nezačal letní semestr, když jsme se ze Srí Lanky vrátili. Od té doby stihlo znovu sněžit, já uběhla svůj třetí půlmaraton v životě (s třetím osobákem), měla několik hangoutů s Lucií v Kanadě, snědla dvě sklenice Nutelly a dodatečně oslavila své narozeniny se svou sestrou roadtripem v Polsku.
Zobrazují se příspěvky se štítkemocean. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemocean. Zobrazit všechny příspěvky
sobota 9. května 2015
středa 15. října 2014
RIO !!!
A je to tady..
Naše poslední brazilská zastávka - RIO DE JANEIRO !
Je to zavádějící, ale ani jeden jsme se do tohoto velkého města netěšili - i když jsme se o tom nebavili, věděli jsme, že sdílíme stejný názor :). Všichni, ale opravdu všichni, které jsme během našeho cestování potkali (plus také mí kamarádi v Santarému) nám neustále opakovali přídavná jména typu úžasné, báječné, nádherné a k tomu, že by se tam hned vrátili. Bylo to fajn poslouchat, ale my si prostě zamilovali Amazonii a Chapadu a všechna ta písečná pobřeží lemovaná palmami, že se nám do toho velkoměstského ruchu vůbec, ale vůbec nechtělo. Každopádně být v Brazílii a nejít na Copacabanu? Nevidět Krista z blízka? Nevypít si Caipirihnu na Copacabaně? NE, bez toho by opravdu nešlo opustit tuto zemi! Takže jsme přiletěli..
Zpočátku to začalo neslavně nepodařenou a naprosto komplikovanou komunikací s Couchsurfařem z nedalekého města Niterói. Takže jsme si našli ten nejlevnější hostel a ubytovali se v pokoji s 15 lůžky - k našemu milému překvapení to byl sice "party hostel," ale v noci zde byl absolutní klid a člověk se krásně vyspal. Tudíž krize s ubytováním byla zažehnána. A teď hurááá na Copacabanu!
Neexistuje lepší plán na nedělní odpoledne v Riu, než jít na Copacabanu. Tento nápad má totiž další polovina města a myslím, že nikde nezažijete reálnější pocit "hlavy na hlavě" než tady. Celá ta atmosféra nedělní Copacabany mě přesunula o dvacet let zpět - sice si toho moc z té doby nepamatuju, ale naštěstí existují super filmy a seriály jako například Beverly Hills 90210, které mi zmiňované období dokáží přiblížit. Bikiny jsou na tomto blogu asi nejčastější pojem, co mě ale trochu více zarazilo a o zmiňovaných dvacet let posunulo zpátky byly pánské slipy a boxerky - všude, kam se podíváš! Snad jen ten můj kluk měl kraťasy. No, prostě a jednoduše se zde za svou sexualitu nestydí a dávají ji plně najevo :). Zůstanu ještě v těch devadesátkách (což jsou ovšem bezesporu ta nejlepší léta :)) .. Mě tam totiž kromě plavek vrátila taky místní architektura. Bílé mramorové hotely s hnědým zasklením v oknech a zabetonovanými palmami u vstupu - chápu, že když zde Helenka natáčela svůj klip, tak byla nadšená. Já v roce 2014 ne. Pardon.
Fotbal se zde hrál po celé délce pláže (cca 4km). Bylo zde několik hřišť. Chlapi v dresech (čti slipech) zde běhali za míčem jako střelení a ti, co neběhali, stáli po okrajích improvizovaného plážového hřiště a popíjeli pivo (pro Čechy rozuměj limonáda s příchutí piva a trochou alkoholu). Aspoň k něčemu je ten fotbal užitečný - spojuje lidi :). A aby to nebyla pořád jenom taková romantika, tak jsme zažili i vzrůšo, kdy se malí kluci dostali za první vlnu a už nemohli doplavat zpět, jelikož je voda unášela stále dovnitř. Nezbývalo nic jiného, než přílet policejního vrtulníku, který kluky vytáhl a zase si odletěl - žádný zápis, žádné poznámky, nic. Kdo tyto "výjezdy" platí by mě opravdu zajímalo..
Dalším must see byla Cukrová homole, kde jsme vyjeli lanovkou a měli super pohled na město. Zde jsem usoudila, že Rio je hezké město co se týče krajiny. Samé kopečky, které rozdělují jednotlivé městské části, což je pro Rio tak jedinečné. A mohli jsme vidět přeplněnou Copacabanu z ptačího pohledu - šílenost!
Druhý den jsme si dali trochu té turistiky a vyšlapali se na Corcovado. 3 kilometry s převýšením 800 metrů při teplotě 30°C ve stínu byly moc fajn a budu na ně ještě dlouho vzpomínat. Ten pocit nahoře byl naprosto stejný jako v Yosemite v Kalifornii, kdy se člověk šplhá nahoru, aby viděl všechny ostatní, jak si nechali vyvézt zadek. Pocit vítězství byl na náš! Každopádně následoval pocit zklamání ze sochy. Čekali jsme monstrózní sochu a ona nikde.. jen trochu větší Krist. Nic speciálního..
No a abych tomu všemu dala pomyslnou korunku, tak řeknu, že nejhorší pocit jaký jsem v Brazílii zažila byl v centru Ria. Zaprvé, žádné moderní budovy, na které jsme my, Evropani, zvyklí. Pořád ten samý bílý mramor, který ve mně nevzbuzuje moc příjemné pocity. Mezi těmito mramorovými výškovými budovami se nachází otřesný betonový kostel, který je až strašidelný, jak moc je velký a prázdný.. Všude plno lidí - kravaťáci, bezdomovci, školáci, policisté, turisté.. Všichni na jednom místě. A do toho, když stojíme na přechodu pro chodce, vedle nás přepadne kluk mladou holku a snaží se jí vyrvat batoh z rukou - no kde to sakra jsme?!!.. Po všech těch krásných přírodních místech vždycky zapomenu na nebezpečnost v Brazílii. Ale že na ulici v 11 hodin dopoledne na hlavní třídě budeme svědky přepadení? Děkuju, právě jsem se vzdala svého plánu navštívit alespoň jednu favelu..
Pokud jste čekali romantické povídky o sambě v Riu, je mi to líto. Rio je prostě velkoměsto se vším všudy - krásnými plážemi a vyhlídkami, ale také zločinností a davy lidí. A je neskutečně drahé. Pokud si mám vybrat? Volím Amazonii - ty čtyři dny mimo signál ve mně prostě zanechaly takovou čistou vzpomínku, která jen tak nezmizí :).
i.
And here we go...
Our last stop in RIO DE JANEIRO.
I am not sure if it is a good idea to translate the text above. Because all of you who are reading this text in English are from Brazil and you're also my friends and I have totally different opinion of Rio de Janeiro. All of you told me the best about this city but I do not agree with you. :(
The landscape of Rio is amazing - hills between the neighborhoods are very nice and making this city so different and interesting. Copacabana is sooooo long but there is also a loooooot of people and you can't relax there. But if you are a fotball fan you can play it there :).
Corcovado and the Pao d'Acucar are beautiful places and worth to visit.
But the city centre is terrible :( - Most buildings are obsoleted and the concrete church in the city centre (Nova Catedral Metropolitana) is absolutely scary - so enormous and empty.
We have witnessed the assault of a youg girl in the city centre - on the main street. It wasn't a nice experience and I really don't feel safely there.
For these reasons , I personally believe that the Amazon is better place to live in.
i.
Naše poslední brazilská zastávka - RIO DE JANEIRO !
Je to zavádějící, ale ani jeden jsme se do tohoto velkého města netěšili - i když jsme se o tom nebavili, věděli jsme, že sdílíme stejný názor :). Všichni, ale opravdu všichni, které jsme během našeho cestování potkali (plus také mí kamarádi v Santarému) nám neustále opakovali přídavná jména typu úžasné, báječné, nádherné a k tomu, že by se tam hned vrátili. Bylo to fajn poslouchat, ale my si prostě zamilovali Amazonii a Chapadu a všechna ta písečná pobřeží lemovaná palmami, že se nám do toho velkoměstského ruchu vůbec, ale vůbec nechtělo. Každopádně být v Brazílii a nejít na Copacabanu? Nevidět Krista z blízka? Nevypít si Caipirihnu na Copacabaně? NE, bez toho by opravdu nešlo opustit tuto zemi! Takže jsme přiletěli..
Zpočátku to začalo neslavně nepodařenou a naprosto komplikovanou komunikací s Couchsurfařem z nedalekého města Niterói. Takže jsme si našli ten nejlevnější hostel a ubytovali se v pokoji s 15 lůžky - k našemu milému překvapení to byl sice "party hostel," ale v noci zde byl absolutní klid a člověk se krásně vyspal. Tudíž krize s ubytováním byla zažehnána. A teď hurááá na Copacabanu!
Neexistuje lepší plán na nedělní odpoledne v Riu, než jít na Copacabanu. Tento nápad má totiž další polovina města a myslím, že nikde nezažijete reálnější pocit "hlavy na hlavě" než tady. Celá ta atmosféra nedělní Copacabany mě přesunula o dvacet let zpět - sice si toho moc z té doby nepamatuju, ale naštěstí existují super filmy a seriály jako například Beverly Hills 90210, které mi zmiňované období dokáží přiblížit. Bikiny jsou na tomto blogu asi nejčastější pojem, co mě ale trochu více zarazilo a o zmiňovaných dvacet let posunulo zpátky byly pánské slipy a boxerky - všude, kam se podíváš! Snad jen ten můj kluk měl kraťasy. No, prostě a jednoduše se zde za svou sexualitu nestydí a dávají ji plně najevo :). Zůstanu ještě v těch devadesátkách (což jsou ovšem bezesporu ta nejlepší léta :)) .. Mě tam totiž kromě plavek vrátila taky místní architektura. Bílé mramorové hotely s hnědým zasklením v oknech a zabetonovanými palmami u vstupu - chápu, že když zde Helenka natáčela svůj klip, tak byla nadšená. Já v roce 2014 ne. Pardon.
Fotbal se zde hrál po celé délce pláže (cca 4km). Bylo zde několik hřišť. Chlapi v dresech (čti slipech) zde běhali za míčem jako střelení a ti, co neběhali, stáli po okrajích improvizovaného plážového hřiště a popíjeli pivo (pro Čechy rozuměj limonáda s příchutí piva a trochou alkoholu). Aspoň k něčemu je ten fotbal užitečný - spojuje lidi :). A aby to nebyla pořád jenom taková romantika, tak jsme zažili i vzrůšo, kdy se malí kluci dostali za první vlnu a už nemohli doplavat zpět, jelikož je voda unášela stále dovnitř. Nezbývalo nic jiného, než přílet policejního vrtulníku, který kluky vytáhl a zase si odletěl - žádný zápis, žádné poznámky, nic. Kdo tyto "výjezdy" platí by mě opravdu zajímalo..
Dalším must see byla Cukrová homole, kde jsme vyjeli lanovkou a měli super pohled na město. Zde jsem usoudila, že Rio je hezké město co se týče krajiny. Samé kopečky, které rozdělují jednotlivé městské části, což je pro Rio tak jedinečné. A mohli jsme vidět přeplněnou Copacabanu z ptačího pohledu - šílenost!
Druhý den jsme si dali trochu té turistiky a vyšlapali se na Corcovado. 3 kilometry s převýšením 800 metrů při teplotě 30°C ve stínu byly moc fajn a budu na ně ještě dlouho vzpomínat. Ten pocit nahoře byl naprosto stejný jako v Yosemite v Kalifornii, kdy se člověk šplhá nahoru, aby viděl všechny ostatní, jak si nechali vyvézt zadek. Pocit vítězství byl na náš! Každopádně následoval pocit zklamání ze sochy. Čekali jsme monstrózní sochu a ona nikde.. jen trochu větší Krist. Nic speciálního..
No a abych tomu všemu dala pomyslnou korunku, tak řeknu, že nejhorší pocit jaký jsem v Brazílii zažila byl v centru Ria. Zaprvé, žádné moderní budovy, na které jsme my, Evropani, zvyklí. Pořád ten samý bílý mramor, který ve mně nevzbuzuje moc příjemné pocity. Mezi těmito mramorovými výškovými budovami se nachází otřesný betonový kostel, který je až strašidelný, jak moc je velký a prázdný.. Všude plno lidí - kravaťáci, bezdomovci, školáci, policisté, turisté.. Všichni na jednom místě. A do toho, když stojíme na přechodu pro chodce, vedle nás přepadne kluk mladou holku a snaží se jí vyrvat batoh z rukou - no kde to sakra jsme?!!.. Po všech těch krásných přírodních místech vždycky zapomenu na nebezpečnost v Brazílii. Ale že na ulici v 11 hodin dopoledne na hlavní třídě budeme svědky přepadení? Děkuju, právě jsem se vzdala svého plánu navštívit alespoň jednu favelu..
Pokud jste čekali romantické povídky o sambě v Riu, je mi to líto. Rio je prostě velkoměsto se vším všudy - krásnými plážemi a vyhlídkami, ale také zločinností a davy lidí. A je neskutečně drahé. Pokud si mám vybrat? Volím Amazonii - ty čtyři dny mimo signál ve mně prostě zanechaly takovou čistou vzpomínku, která jen tak nezmizí :).
i.
And here we go...
Our last stop in RIO DE JANEIRO.
I am not sure if it is a good idea to translate the text above. Because all of you who are reading this text in English are from Brazil and you're also my friends and I have totally different opinion of Rio de Janeiro. All of you told me the best about this city but I do not agree with you. :(
The landscape of Rio is amazing - hills between the neighborhoods are very nice and making this city so different and interesting. Copacabana is sooooo long but there is also a loooooot of people and you can't relax there. But if you are a fotball fan you can play it there :).
Corcovado and the Pao d'Acucar are beautiful places and worth to visit.
But the city centre is terrible :( - Most buildings are obsoleted and the concrete church in the city centre (Nova Catedral Metropolitana) is absolutely scary - so enormous and empty.
We have witnessed the assault of a youg girl in the city centre - on the main street. It wasn't a nice experience and I really don't feel safely there.
For these reasons , I personally believe that the Amazon is better place to live in.
i.
Copacabana
Policejní akce na pláži / Police helicopter on the beach
Cukrová homole / Pao d'Acucar
Panorama
Najdi Krista / Find Christ
Ray Ban :)
Cukrová homole / Pao d'Acucar
Lezeme si to ke Kristovi / climbing up to Christ
Rio de Janeiro
Jak jsem říkala, není až TAK velký /
As I said, not SO big
Dát mu srdce a nebude jen z betonu/
Give the heart to a concrete statue
TODO list: Vypít Caipirinhu na Copacabaně - CHECK! /
TODO list: to drink Caipirinha on Copacabana - CHECK!
Lapa
Monstrózní betonový kostel / The enormous concrete church
Happy end ...
Náš nový kámoš / Our new friend
čtvrtek 9. října 2014
Praia do Forte
Dnes trochu strategie z Formule 1..
Plážová nálada ještě chvíli zůstane, přeci jen jsme v Brazílii, pro kterou jsou dlouhé písčité pláže a sluníčko (a bikini) typickým obrázkem. Naposledy jsme se v našem putování ocitli v nočním autobuse zpět do Salvadoru. A protože naše cestování nabírá před cílovou rovinkou na obrátkách, tak jsme si vymysleli takovou pořádnou zatáčku - něco jako Parabolica v Monze ... pokud ji závodníci jedou v té správné stopě, můžou jet maximální rychlostí ... My měli stopu naprosto jasnou .. v pátek ráno jsme přijeli na autobusové nádraží do Salvadoru, koupili si lístek na nejbližší možný spoj do Praia do Forte, stejně tak si koupili i snídani a už jsme seděli v autobuse. Za hodinu a půl jsme se ocitli 85 km severně od Salvadoru a ubytovali se. Odpoledne jsme se šli podívat na mořské želvy do místní stanice, která je celosvětově známá svým projektem na záchranu želv. Trochu jsme i šnorchlovali (i když k vidění toho moc nebylo :)) a večer si zašli pro změnu na tapioku :). Zde jsme vlastně i poprvé za celé naše putování (a můj pobyt v Amazonii) potkali skupinku Čechů (a snad i poprvé jsme se nestyděli, že jsme ze stejné země, jelikož nevypadali, že dělají ostudu - ve srovnání s jinými Čechy, které jsme kdy v zahraničí potkali..).
No a jak jsem mluvila o té jízdě ve správné stopě, tak jsme se v ní snažili pokračovat i v sobotu, což se nám ale počasí snažilo pokazit přesně tak, jako v F1. Naštěstí jsme nemuseli přezouvat a zvládli to na stejném vzorku po celou dobu. Celý tento "Rychlovýlet" byl za jedním jediným účelem a to, vidět velryby, které se zde v tomto ročním období vyskytují. Taaaakže ráno jsme dorazili na stanici, která pro změnu zkoumá a vede projekty na záchranu velryb, a měli přednášku o těchto velkých tvorech. Dle plánu měla následovat plavba na oceán, hledání a pozorování velryb.. Jenže.. Na moři byly velké vlny a kapitán třikrát odložil vyplutí. Napočtvrté oznámil, že to bude houpat více, než je komfortní a kdo se necítí, tak to určitě nedoporučuje (nutno dodat, že již ráno jsme byli vyzváni, abychom si vzali kinedryl). Já po svých loňských neslavných plavbách v bouři s větší mírou nevolnosti (pro představu: toto) a zdolávání 2metrových vln na long-tail boat jsem byla vážně odvážná a řekla, že teď nebo nikdy (resp. nikdy bylo na místě, protože v rámci naší přesné jízdy ve stopě byl po návratu z oceánu plánovaný přímý přesun na salvadorské letiště).
Okay... jdeme do lodi.. kapitán má svých 5min bezpečnostního školení.. Vypluli jsme.. Vlny velké jak osm velryb a to jsme ještě neviděli ani jednu!.. Houpe to.. Háže to.. Je čas oběda, na palubě se nabízí sušenky.. No, thanks (pro jistotu, aby to nedopadlo jako loni v Thajsku).. Bude to fajn.. "Vepředu to bude houpat nejvíc, vzadu to je nejpohodlnější".. Sedím vzadu a z ničeho nic mám v hlavě jasné vzpomínky na Six Flags v Kalifornii - jak je to možné?!!.. Jásot.. Našli jsme velrybu s "malým" velrybátkem .. Teď se nám začíná počítat čas.. Dle zákonů máme přesně půl hodiny na sledování těchto kytovců.. Je to nádhera.. Něco neskutečného.. A když se vynoří hned vedle lodi? Neuvěřitelné pocity - člověk zapomene i na ty super podmínky na vodě - jen kapitán je pořád ve střehu - naštěstí.. Třicet minut uteče jako jeden mžik a je konec.. Otáčíme loď a po vlnách se necháváme unášet k pláži.. WOW efekt na dalších xx hodin je zajištěn.
Balíme se a milým párem postarších Němců se necháváme odvézt na letiště. Naši pomyslnou zatáčku Parabolica jsme zvládli v té nejlepší stopě a najíždíme do cílové rovinky..
Today the story will be similar to racing in Formula One..
Our last stop was the night bus from Chapada Diamantina to Salvador.. The travelling started to be faster and faster when we had been arriving to our finish line.. But we wanted something special, something like Parabolica in the cicuit of Monza. If the driver goes in the right track he can go the maximum speed...Okay, when we arrived to Salvador we bought the tickets to Praia do Forte - a beach town 85 km north of Salvador. There were also a lot of water, palms, bikini and sunshine. We arrived there at 1pm and as our plan said - we visited Projeto Tamar - the well-known place to save turtles. After this we snorklelled a little (but there was nothing to see :) ) and went for a dinner - our favourite tapioca!!
The next day we continued with our precise racing .. but in the rain! However, we didn't need to change the tires and made it on the same tire profile.. First we went to the institute where the whales are examined and then we had to go to the ocean to find the whales.. The captain wasn't sure about the weather and the waves at sea.. So he cancelled the trip 3 times and in the end he advised not to go on a boat for those without a strong stomach.. Last year I survived on a boat in the storm (something like this) and after the sailing on a long-tail boat on two metres high waves - "so this cant't be worse" (I said to myself) and decided to go.. I don't regret!
Okay.. we are going to sail.. the capitain has his 5min of safety training.. We are sailing.. Waves are large as eight whales but we haven't seen any whale yet! It is rocking.. It's lunchtime. On board they are offering biscuits - "No, thanks" (to be sure, I don't want the same scenario like the last year in Thailand).. Now I can see clearly the memories from Six Flags in California.. Why?!! :).. Exultation!.. We've found the whales! Mother and its "little" whale.. Amazing.. Breathtaking.. Incredible.. We have only 30 minutes to watch them because of the international law... Time is relentless.. WOW efect is here and will be here for next hours..
With a nice pair of elderly Germans we went to the airport. We managed our imaginary Parabolica in the best track and now we are focusing to the finish line..
Projeto Tamar
Naprosto sladké :)) / The cutest
Fuj, žralok ... / Ugh.. shark
Vejce mořských želv / Eggs of sea turtles
Have some fun
Opravdová velrybí kostra / The skeleton of a whale
Připravte se, vyplouváme.. / Get ready!
Velrybaaaaaa / The whalee..
Ten pocit je k nepopsání / I cant descibe the feeling
Pffffffff
Viděli jsme velryby.. už můžem .. jet do Ria ! / We saw the whales.. Everything is okay! :))
sobota 20. září 2014
Porto de Galinhas
K oceánu jsme nepřijeli jen koukat na vodu, a proto jsme se přesunuli 60km jižněji do Porto de Galinhas..
We arrived to the ocean not only look at the amazing water. So we moved 60km to the south to Porto de Galinhas..
We arrived to the ocean not only look at the amazing water. So we moved 60km to the south to Porto de Galinhas..
V Recife je doporučeno neplavat ve vodě - pláže jsou na žebříčku top 5 nejnebezpečnějších pláží ve světě co se žraločích útoků týče. Proto náš únik do "přístavu slepic" / In Recife is recommended not to swim in the ocean. The local beach is at the list of top 5 the most dangerous beaches in the world because of sharks attacks. This is the reason why we escaped to Porto de Galinhas.
Porto de Galinhas = přístav slepic / Porto de Galinhas = the port of hens
Tapioca :)
Co chtít více? ... / I don't need nothing more :)
The coconut lover
Palms, beach, .. heaven :)
My surf-boy :)
... and the posing-girl :) (something for Lucie ;)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)