Je pravé poledne a my opouštíme národní park Yala. Jsem
unavená jako kotě, i přestože náš sloní útok proběhl o půl deváté ráno, celé
další cestování po parku jsem se držela ve střehu a podezřívala každé zvíře, ano i agamu, že
nám chce skočit do auta a sežrat další batoh. No, naštěstí už jsme venku a čeká nás jízda na úplný
jih. Za oceánem, teplem a klidem…
Vzhledem k tomu, že jsme byli s Honzou
oba natolik slabí jet místním přeplněným autobusem, vzali jsme si s dalším párem
napůl taxi a jeli směr Tangalle. (Pro cenové srovnání, autem jsme jeli 70 min v plné rychlosti a zaplatili 600 Kč dohromady!). Poprvé v životě jsem se taky potkala s typickým
Kanaďanem, který si chtěl povídat, byl hrozně milý a málem se omlouval, že s
přítelkyní vysedli z auta dříve než my. Lucie měla o jejich národnosti opravdu pravdu, jsou to blázni! J
Hip, hip, hurááá. Konečně jsme u oceánu. Ne, že by nám
cestování nějak vadilo. To v žádném případě, ale oceán a teplo a písek a
vlny - to bylo to, co jsme si v zasněžené Praze představovali, a na co se
nejvíce těšili! Jízdy vlakem byly jedna velká paráda, ale ten pocit lehnout na
vyhřátý písek, dát si čerstvý kokos a poslouchat vlnobití… K nezaplacení !
J Tangalle jsme vůbec neměli v našem itineráři, ale
náhoda se sešla a my potkali jeden mladý Slovenský pár, kteří byli o pár dní
napřed v cestování, a tak nám poslali echo, že v Tangalle je fajn, a
tak jsme zde zakotvili. A že jsme udělali dobře!
Pamatujete si Thajsko před 15 lety? Kdy se všechny hotely
teprve stavěly a těžko byste zde našli ubytování s teplou vodou? Že
nepamatujete? Já taky ne! J
Ale přesně toto je teď Srí Lanka. Nezkažená, nevybudovaná a čistá. A v Tangalle
dvojnásob. Lidé zde nepodřizují svůj život turismu, a tak všechny bary a
restaurace otvírají kolem půl osmé ráno a zavírají kolem půl jedenácté večer. Žádné
divoké diskotéky. V noci slyšíte jen silné vlnobití a budíte se tak s pocitem,
že je venku bouřka. Není. J.
Pláže přímo v Tangalle jsou ideální pro surfaře, ale ne pro mě, vodního
strašpytle. A tak jsme si vypůjčili skútr a jeli prozkoumat pobřeží a náhou tak narazili
na dokonalou pláž, kde nebyl vůbec nikdo. Taková ta romantika z katalogu německých cestovek – zaoblená pláž, bílý písek lemovaný palmami a modrou vodou, z níž vykukuje hlava nadechující se karety. Nebudu vám lhát, byl to prostě ráj!
Po chvíli se na místě objevil
místní "barman", který dělal ty nejlepší ananasové a papájové freshe. Celou tu dobu jsme byli jeho jediní zákazníci. Každý den na nás už čekal a vítal nás s velkým úsměvem na tváři. Povídali jsme si o kultuře, počasí a zjistili pár smutných příběhů z roku 2004, kdy Srí Lanku zasáhlo osudné tsunami. To je patrné dodnes, kdy jsou podél cest časté náhrobky. (To je jedna z dalších výhod Srí Lanky, každý zde umí anglicky - alespoň základy, a proto se vždy a všude domluvíte a nemáte možnost se ztratit.)
Tangalle je vážně skvělé místo. Zůstali jsme zde celých 5 dní. Užívali si klidu a míru na pláži,
četli knihy, běhali a relaxovali. Přesně to, po čem jsme celý leden tolik toužili. . .
Žádné komentáře:
Okomentovat