2 0 1 5 !

Hola hej, do nového roku vám všem přeji jen to nej..

Nenapsala jsem zde ani řádek za posledních 10 dní, ale bohužel škola byla prioritní – tři předtermíny a zápočet znamenaly téměř probdělé noci a pořádnou zkoušku nervů. Každopádně vše dobře dopadlo a já se v lednu můžu vrhnout na..  další zkoušky.. 

Co se týče naší poslední týdenní výzvy s Lucií, která se týkala Vánoc – mohli jste nás sledovat na G+ a Instagramu -  obě jsme opět splnily J. Každý den si navodit vánoční atmosféru nějakým svátečním skutkem. Jedním z nejlepších dní byl čtvrtek a pátek – ve čtvrtek jsem balila vánoční perníčky pro kolegy v práci a v pátek jsem je s nimi překvapila J. Bylo to super. Ještě jsem měla napečené muffiny pro jednoho bezdomovce, který na Vodičkově ulici prodává NP, ale bohužel zrovna v pátek tam nebyl. S challenges budeme opět od pondělí společně s Lucií pokračovat, daly jsme si přes Vánoce volno – protože se jedná o svátky klidu a míru a je zapotřebí pořádný relax a odpočinek. Musím ještě podotknout, že tentokráte se k nám připojili i další lidé - především na Google+ a Instagramu (označovali své fotky s hashtagem #twooverseas) a "vykoledovali" si tak kanadský pohled, který jim v prvních týdnech dorazí domů. (přes Vánoce totiž kanadská pošta nefunguje)

Dnes je Nový Rok – kniha s bílými stránkami s názvem 2015 je před námi a je jen a jen na nás, abychom si do ní napsali bestseller. Za pomocí nebo bez předsevzetí – to je každého rozhodnutí. I když se říká, že předsevzetí se dávat nemají, já to loni porušila a pár řádek si napsala – o co krásnější byl včera pocit, když jsem si měnila náplně v diáři a viděla, že jsem většinu splnila. Hned má člověk pocit, že má nějaký cíl, za kterým jde, a že jeho život se ubírá tím správným směrem. J Jak podotkla má sestra – není to o tom, mít hmotná předsevzetí (i když nebudu lhát, opět bych se chtěla podívat do dalšího kouta světa, kde jsem ještě nebyla), ale "pocitová". Co takhle říct si – každý den najdeme alespoň jednu věc, která se nám přihodila, díky které jsme šťastni, která nás udělala ten den veselejšími? Být zachmuřilý a věčně nespokojený jedinec je dost jednoduché – na jeden ráz naštvat všechny v okolí, jít spát, ráno se vzbudit a být zase nepříjemný. To by nám, Čechům, šlo od malička. Tak se pokusme o změnu..

A už končím s mými moudry.. Jak jsem již řekla, je Nový Rok a je na čase začít psát novou knihu – já osobně novou psát nebudu, budu pokračovat v té své, jelikož se mi moc líbí, jen začnu novou kapitolu..

Tak čočku na oběd a nezapomeňte, jak na Nový Rok, tak po celý rok. i.